U hlavního trenéra Hockey-Sense Radovana Bártka došlo v posledních měsících k výrazným změnám ohledně jeho trenérské činnosti. Momentálně musí skloubit funkci asistenta u druholigových mužů Techniky s pozicí trenéra čtvrtých tříd ve Warrioru.
U hlavního trenéra Hockey-Sense Radovana Bártka došlo v posledních měsících k výrazným změnám ohledně jeho trenérské činnosti. Momentálně musí skloubit funkci asistenta u druholigových mužů Techniky s pozicí trenéra čtvrtých tříd ve Warrioru.
Ještě v letním období připravoval Bártek na novou sezonu čtvrťáky v brněnské Technice, jenže poté došlo v jeho trenérské kariéře k výrazným změnám. „Na podzim jsem ukončil činnost u čtvrté třídy na Technice a momentálně dělám už přes tři měsíce trenéra ročníku 2006 ve Warrioru.
S dosavadním působením na Warrioru je Bártek velice spokojený. „Podařilo se nám vytvořit dobře fungující trenérský tým a podle mého názoru došlo za tři měsíce k výraznému výkonnostnímu posunu celého týmu. Na ledě nás bývá čtyři nebo pět trenérů, takže se můžeme hráčům dostatečně věnovat. Výhoda je v tom, že máme k dispozici čtyři tréninky na ledě týdně, navíc je přímo na stadionu i střelnice, kterou využíváme. Cítím i spokojenost ze strany rodičů, kteří si pochvalují, že kluci prakticky dva roky nevyhráli zápas a my jsme za dva měsíce měli asi šest nebo sedm výher. Mám pocit, že naše práce má nějaký smysl, z čehož mám samozřejmě radost,“ pochvaluje si.
V listopadu pak přišla další nečekaná změna v Bártkově hokejovém životě. Dostal nabídku z druhé ligy mužů, a to paradoxně právě od Techniky, kde před časem skončil coby trenér mládeže. „S manažerem Vlastimilem Odehnalem jsem se v polovině listopadu dohodli, že nastoupím k týmu jako asistent trenéra Romana Kaňkovského, přičemž naše pravomoce jsou prakticky rovnocenné. Měl jsem i nabídky odjinud, ale druhá liga byla pro mě výzvou,“ přiznává Bártek, který se musel přeorientovat od práce s devítiletými kluky k dospělým chlapům. „Samozřejmě to byla pro mě poměrně velká změna, protože jsem se k dospělému hokeji vrátil po dost dlouhé době. Navíc jsem druhou ligu předtím nějak detailně nesledoval, takže jsem řadu kluků ani pořádně neznal. Ale myslím, že jsem se po nějakém prvním seznamovacím týdnu poměrně rychle aklimatizoval.“
Úroveň druholigového hokeje ho v některých směrech překvapila, a to jak pozitivně, tak i negativně. „Myslím si, že například po bruslařské stránce není nějaký výrazný rozdíl mezi druhou ligou a extraligou, spíš jen minimální. Větší problém vidím v hlavách kluků. Spoustu věcí si dělají po svém a nedají si poradit. Dělají laciné chyby, které zůstanou ve druhé lize někdy nepotrestány, ale ve vyšší soutěži už by to byl problém. Dá se říct, že větší rozdíl je v takové celkové taktické vyspělosti. Nám se zatím daří držet se na předních příčkách druholigové tabulky, ale zároveň se potýkáme s nedostatkem útočníků. Kvůli zdravotním problémům jsme absolvovali několik tréninků asi v patnácti lidech, což samozřejmě není ideální,“ nastiňuje některé problémy.
Vedle nové role u mužů však Radovan Bártek neopustil ani svoji pozici u mládeže Warrioru, takže momentálně je tak trochu na roztrhání. „Nepříjemné na tom je, že pořád přejíždím ze stadionu na stadion. Ale časově se to dá stíhat. Vychází mi to tak, že tréninky s dětmi máme odpoledne, zatímco muži trénují buď večer, nebo ráno. Ke kolizi občas dochází jen o víkendech při zápasech. Ale u čtvrťáků ve Warrioru jsme teď v podstatě čtyři trenéři, takže když náhodou nemůžu přijet na zápas, tak to není takový problém,“ tvrdí Bártek, jenž musí samozřejmě používat naprosto jiný způsob vedení tréninků u dětí a dospělých. „Zásadní rozdíl je v tom, že když něco nacvičujete s dětmi, tak u nich je vidět rychlejší progres. Dospělí hráči už mají všechno zažité a těžko se u nich dají některé věci nějak zásadně měnit. Mají svoji hlavu a je těžší je donutit k novým věcem,“ vidí zásadní rozdíl v trénování dvou naprosto odlišných věkových skupin. Pro jeho trenérský vývoj může mít taková zkušenost velmi pozitivní význam.